Blog především o tom, jak nová a sociální média (z)mění povahu PR a marketingu vůbec. Blogy, Twitter, FaceBook, YouTube, WhoHub, word-of-mouth, word-of-blog, word-of-mouse a všechna další "words", která ovlivňují komunikační strategie.
Sociální sítě, jako je například Facebook či Twitter, výrazně urychlují šíření negativních zpráv o firmách. Šest z deseti tuzemských uživatelů Facebooku by totiž prostřednictvím této nejpopulárnější sociální sítě sdílelo negativní zákaznickou zkušenost a více než třetina uživatelů by se vyjádřila prostřednictvím diskuzních fór. Vyplývá to z výzkumu, který jsme realizovali s agenturou NMS Market Research. Výzkum proběhl na vzorku 524 respondentů a na modelové situaci zjišťoval, jak by se lidé zachovali při nálezu myši zapečené v bochníku chleba. Osobně by se o tom svým přátelům a známým zmínilo 59 % dotázaných, 60 % uživatelů Facebooku by tuto zkušenost sdílelo právě prostřednictvím této sociální sítě. Sociální média tak do značné míry přebrala dřívější funkci emailu a to především v mladší populaci. Pro sdílení negativní zkušenosti by sice využila email téměř polovina respondentů ve věku 56 – 65 let (46 %), mladší respondenti by ale upřednostnili Facebook nebo jiná sociální média – email by poslalo pouze 22 % respondentů ve věku 18 – 25 let. Sedm procent respondentů by kontaktovalo televizi nebo noviny. Výzkum neodhalil žádné významné rozdíly v chování žen a mužů.
Nejzajímavější zjištění:
osobně by se se svou zkušeností podělilo 59 % dotázaných (72 % respondentů ve věku 18 – 25 let)
zkušenost by sdílelo na Facebooku 60 % jeho uživatelů (67 % uživatelů Facebooku ve věku 18 – 25 let)
na Twitteru by zkušenost sdílelo 26 % jeho uživatelů
na Google+ by zkušenost sdílelo 13 % jeho uživatelů
do diskusního fóra by o své zkušenosti napsalo 37 % uživatelů, 31 % blogerů by o tom napsalo na blog
46 % respondentů ve věku 56 – 65 let by o tom napsalo známým/příbuzným emailem, ve skupině 18 – 25 let by tak učinilo jen 22 %
Zajímavý výzkum provedla agentura AMI Communications se STEM/MARK na vzorku 200 respondentů odpovídajících ve firmě za komunikaci.
Kromě pro nás celkem příjemného zjištění, že ve známosti značky obsadil PR.Konektor mezi agenturami 8. příčku, zaujala i další data:
externího dodavatele využívá pro PR celkem 53 % respondentů. 40 % řeší jen in-house, 7 % vůbec
při potřebě pomoci s online komunikací by první na řadě byly reklamky, druzí individuální konzultanti, a až třetí píáristé - 12 % respondentů by se na ně obrátilo "určitě", 26 % "asi", 30 % "asi ne" a alarmujících 33 % "určitě ne". A to je velká škoda, protože sociální média jsou především o komunikaci, kterou by z podstaty věci měli řešit právě píáristé. Ti si ale tuto oblast bohužel pod sebe dosud stáhnout nezvládli.
při výběru PR agentury je pro zadavatele nejdůležitější profesionalita týmu, následují otevřená komunikace, znalost českého prostředí, perfektní znalost médií a na pátém místě kreativita. Cena je prý důležitá jen pro 59 % zadavatelů, ještě nedůležitější je velikost agentury. 82 % respondentů hledí na "sympatický tým".
Co se týče přidané hodnoty PR agentury, zadavatelé skloňují nejčastěji zkušenosti a znalosti, nezávislý pohled zvenčí a kreativitu; důležitá je i výpomoc s kapacitou. Naopak za nevýhody označují malou znalost specifik, cenu a pasivitu nebo nepružnost dodavatele.
A zkušenosti PR.Konektoru? Zadavatelé hledí především na profesionalitu a znalost tradičních médií, kontakty s klíčovými novináři a "korporátní" zkušenosti. Kreativní přístup vždy mile překvapí, ale musí být jen nadstavbou výborně zvládnuté mediální komunikace. Sociální média řada klientů s PR agenturou není připravena řešit a je pro ni spíše překvapením, že o to stojí a je toho schopna. Proaktivní přístup ocení všichni a stejně tak zapálení pro věc, loajalitu a nadšení odpovědného konzultanta, které mi ve výzkumu trochu chybí. Protože když pro klienta pracuje s radostí a osobní zodpovědností za dobře odvedenou práci, ve výsledcích se to vždycky projeví.
1. vybudujte si komunitu dříve, než ji budete potřebovat
Poznejte relevantní sociální média, kde už diskuse o vaší značce, produktu, službě či oboru probíhá a poznejte i konkrétní influencery, kteří mají zásadní vliv na tonalitu diskusí a informovanost a pocit většiny ostatních "čtenářů". Komunita může hrát v případě krizopvé komunikace i roli "nezávislého třetího subjektu". Mějte ji na své straně 2. nastavte varovné systémy
Začněte alespoň s Google Alerts, pokračovat můžete jedním z mnoha relevantních nástrojů monitoringu sociálních médií (Ataxo Social Insider, Brand Embassy, WLIP, ...) 3. vyřešte customer care
Negativní sentiment diskusí často pramení z nezodpovězených otázek. A nezapomínejte, že v online prostředí je málokdy něco 1-to-1, ale většinou 1-to-many. Sice je to "dialog", ale "poslouchají" vás tisícovky dalších a svůj obrázek o vaší péči a vztahu k zákazníkům si udělají právě na základě toho, jak s nimi dokážete řešit jejich připomínky, přání a stížnosti. 4. zahrňte online média i do krizového manuálu
Doplňte do týmu člena zodpovědného za komunity, věnujte se komunikaci v kontextu všech komunikačních rizik a možností. 5. nereagujte na všechno. Aspoň ne veřejně
Facebook, diskusní fóra, twitter... všechna sociální média svádí k zapojení se do dialogu. Ne všechny "dotazy" ale opravdu potřebují odpovídat. A u řady z nich stačí do diskuse veřejně naznačit, že se příspěvkem zabýváte, ale řešit ho již "offline", třeba po telefonu, nebo i osobně. Sáhodlouhé veřejné vysvětlování co kdo jak myslel málokdy přinese něco pozitivního. 6. zjistěte si o online stěžovateli maximum
Internet umožňuje zjistit si rychle o uživateli, který se na vás obrátil s dotazem či připomínkou relativně podrobné informace. Vyplatí se i vlastní databáze - řešili jste s uživatelem nějaké podněty už v minulosti? Patří mezi vaše influencery? Jaké jsou obvykle jeho příspěvky? Není to notorický stěžovatel? To všechno vám může do zásadní míry pomoci stanovit optimální individuální strategii pro vyřešení právě jeho podnětu. 7. buďte rychlí
Ale s rozmyslem. Nicméně i pokud nemáte aktuálně podrobnější informace, není dobré nechat dotaz dlouho "bez povšimnutí". V první fázi stačí alespoň naznačit, že se řešením zabýváte a ozvete se jakmile budete mít více informací. 8. promyslete nejvhodnější způsob reakce
Na video můžete reagovat videem. Inspirujte se třeba "fanouškovským" videem k případu Aragorn a Karkulka. 9. sledujte fámy a nedorozumění
Sociální média jsou levným zrcadlem vašich aktivit. Launchujete nový produkt či službu? Zanalyzujte si diskusní fóra pod články na internetu a třeba i další platformy, kde se diskuse o nich rozvíjí. Zjistíte, co všechno vaše publikum nepochopilo a jak komunikaci v dalších fázích upravit, aby se to zlepšilo. Takovou analýzu se vyplatí realizovat i "bez launche", na pravidelné bázi. 10. využijte sociální média i jako kanál vůči těm tradičním
Tisková zpráva je hodně formální a oficiální nástroj. Tradiční média ale často využívají jako zdroj i ta sociální. Můžete proto svou zprávu méně formálním způsobem "poslat" vhodným způsobem i přes některé komunitní platformy. A třeba rovnou se stanoviskem nezávislé třetí strany.
Více k tématu viz moje prezentace ze semináře pořádaného PR.Konektorem společně s H1.cz:
Když jsem připravoval pro bratislavské Open Coffee (pořádané H1 Slovakia) prezentaci "Jak sociální média změnila PR", vykrystalizovalo mi šest klíčových slov, která změnila naši práci za posledních pár let.
Sdílení je jasné - každou zprávu mohou uživatelé snadno sdílet. Podle našeho výzkumu, který jsme realizovali s výzkumnou agenturou NMS a kterému se budu věnovat v příštím týdnu, by negativní zprávu nasdílelo na svém profilu 60 % aktivních uživatelů Facebooku. Monitoring sociálních médií je tedy nepochybně už opravdu přinejmenším k zamyšlení.
Komunity - díky webu 2.0 má snad každá komunita několik svých komunitních portálů. A práce s nimi je pro PR dnes často srovnatelně důležitá, jako práce s MF DNES. Naším příkladem z poslední doby je krizová komunikace při akvizici Slavie skupinou NATLAND Group.
Dialog - to co jsme dřív moc dělat nemohli: poslouchat a pak zase reagovat. Třeba jako při kampani pro Staropramen140 (case study zde)
Influencers - pokud má 90 % obsahu na svědomí 1 % uživatelů, musím se o to procento zatraceně zajímat. V kampani pro Vincentku to pro nás znamenalo 300% nárůst "zastání" ve vybraných diskusních fórech ze strany klíčových uživatelů. Nezaujatých, nestranných, věrohodných.
Multimédia - nejen pro sociální média jsou videa, schemata a animace neodolatelně sexy. I v těch tradičních online médiích á la iDNES s nimi budete bodovat...
Synergie s tradičními médii - sociální média neboomují ve vakuu. I novináři jsou aktivní na sociálních sítích, hledají obsah a sdílí ten svůj. Pokud se vám podaří aktivity v sociálních i tradičních médiích dobře provázat, úspěch se znásobí.
Agentura PR.Konektor upozornila, že 21. prosince 2012 nastane konec světa. Čeká nás tak poslední rok včelařství, genetického inženýrství, ale i public relations. PR.Konektor vychází z předpovědí Mayského kalendáře. „Mayové hovoří jasně, blíží se konec světa. Plánovat vánoční kampaně nemá smysl, rozpočty na rok 2013 doporučujeme investovat už v příštím roce,“ říká Jaroslav Duroň, managing partner PR.Konektoru.
Více v unikátním videu
Civilizace Mayů vzkvétala především mezi 6. a 9. stoletím našeho letopočtu, ovšem její prvopočátky jsou k nalezení už v dobách několik tisíciletí před Kristem. Přibližně 4 000 let Mayové pravidelně zaznamenávali změny v pozicích hvězd, souhvězdí a dalších objektů na nebi a ze svých pozorování vycházeli při tvorbě Mayského kalendáře. Ten po celou svou mnohatisíciletou existenci až dodnes velmi přesně předpovídal zatmění Slunce a další výjimečná postavení planet a hvězd ve vesmíru. V pátek 21. 12. 2012 našeho gregoriánského kalendáře dojde k unikátnímu postavení Země vůči středu galaxie Mléčné dráhy. Země, Slunce i střed naší Galaxie se budou nacházet v přímce. Tento den je zároveň podle Mayského kalendáře dnem posledním. Podle všeho nás proto čeká vyřizování účtů, dohánění předsevzetí a očekáván je i zvýšený zájem o bankovní půjčky. PR.Konektor ovšem vyjádřil oprávněnou obavu, že mnozí lidé budou mít před koncem světa také potřebu říct ostatním, co si o nich skutečně myslí. Klienti a obchodní partneři se tak pravděpodobně konečně dozví pravdu. „Pro případ, že by v prosinci 2012 konec světa nenastal, jsme posílili kapacitu agentury. Pak by totiž PR bylo opravdu potřeba,“ dodává Rostislav Starý z PR.Konektoru.
V roce 2011 stoupl v České republice počet uživatelů Facebooku o téměř půl milionu, přičemž celkový počet Čechů aktivních na této sociální síti dosáhl téměř 3,3 milionu. V zahraničí velmi populární Twitter si zatím oblíbilo jen 45 tisíc Čechů. Na popularitě získává i profesní sociální síť LinkedIn, na které si založilo profil už přes 170 tisíc Čechů. Komunitní portál YouTube, který je v Česku vedoucím video serverem, používají téměř tři čtvrtiny české internetové populace. Novinkou na českém trhu je i projekt Google+, který za první čtyři měsíce získal více než 40 miliónů uživatelů po celém světě. Vyplývá to ze statistik, které shromáždila agentura PR.Konektor.
Mezi Čechy je 3 294 500 (2 859 140 v říjnu 2010) uživatelů Facebooku. Prakticky půl na půl jej používají ženy i muži. Nejčastěji ve věku od 25 do 29 let. Naproti Facebooku stojí mikroblogovací služba Twitter. Zde mezi necelými 45 tisíci českými uživateli jasně dominují muži (76 %). „V Čechách lidé nejvíce tweetují po 21. hodině a hlavně v pátek. Průměrný čas strávený na Twitteru je asi 23 minut,“ říká Jakub Mach ze společnosti MicroMedia.
Chytré telefony Na rozvoj sociálních médií má vliv i rostoucí popularita chytrých telefonů (smartphonů). Jejich podíl v internetové populaci v České republice dosáhl už na 29 %. „Chytré telefony jsou cenově stále dostupnější a internet a sociální sítě jsou jedním z lákadel, které jejich prodeje podporují,“ dodává David Arzt ze společnosti Huawei, která letos uvedla levné smartphony i na český trh. Jeho slova potvrzují statistiky: čtvrtina uživatelů smartphonů přistupuje přes svůj chytrý telefon k sociálním sítím denně, 54% jich aktualizuje svůj profil alespoň jednou za měsíc. Nejprodávanější mobilní platformou na českém trhu je OS Android.
Video patří YouTube Nejpopulárnější platformou pro videa v Česku je jednoznačně video server YouTube, který téměř 60% respondentů navštíví alespoň jednou týdně. Čeští uživatelé zhlédnou na YouTube více než 400 milionů stránek za měsíc. Globálně na YouTube přibudou každou minutu dva dny video obsahu (48 hodin), denně YouTube eviduje 3 miliardy zhlédnutí. „Video portál YouTube, který je zároveň i druhým největším vyhledávačem na světě, v Česku pořád roste, což potvrzuje významný nárůst sledovanosti o více než 100% a neustále rostoucí trend video obsahu nahraného českými uživateli,“ dodává Božena Řežábová, manažerka YouTube & Display z českého Googlu. Právě Google v létě odstartoval nový projekt Google+, kterým chce virtuální komunikaci a sdílení co nejvíce přiblížit tomu v reálném životě.
Profesionálové jsou na Linkedin Sociální síť, kde uživatelé mohou sdílet informace o svém vzdělání a pracovních zkušenostech, je Linkedin. Celkem je na ní 120 milionů uživatelů z 200 zemí. Česká republika je se 170 tisíci profilů co do počtu uživatelů 43. v celosvětovém žebříčku. Díky Linkedin se dá najít pracovní místo i sledovat trendy v oborech v jednotlivých profesních skupinách.
Letošní PR Summit se nesl v duchu otázky "jak vlastně vidí PR oči CEOs"? Kompletní program je k dispozici tady, já se nebudu pokoušet o ucelenou reportáž a zkusím vypíchnout jen nejzajímavější myšlenky, které na Summitu zazněly. První hvězdou summitu byla z mého pohledu Denisa Kasl Kollmannová. Zaujala natolik, že jsem obratem vyhledal její blog a mohu doporučit. Na akademičku byly její postřehy výjimečně praktické a reálný obraz PR byla schopna zasadit do zajímavých souvislostí. K tématu CEO přispěla třeba výsledky European Comunication Monitor 2011, podle kterého jsou dnes CEOs asi o 20 % důvěryhodnější, než v roce 2009. Francois Vleugels (CEO Bochemie) přispěl myšlenkou "There is no management without communication", nad kterou by se mnozí CEOs měli asi zamyslet. Z přednášky Roberta Chvátala (CEO T-Mobile Austria) vybírám dva závěry: "Word of mouth proved to be most effective - on impact as well as costs" a "interní komunikace musí předcházet externi". Všech 1400 zaměstnanců T-Mobile označil za ambasadory, které je třeba informovat nejdříve - a to je role PR. Ani tento přístup často nebývá zvykem. Naopak Chvátalovo "patero" rad pro PR-isty zase tolik nenadchlo: vyprávějte příběh, zasaďte ho do kontextu, otázkám předcházejte aktivní komunikací, neznepřátelte si novináře a mluvte tak, aby vám rozuměl i Honza z ulice. S Chvátalovou myšlenkou, že CEO musí být v PR vidět (je zástupcem firmy) trochu polemizoval Dan Ťok (CEO Skansky), který kritizoval, že PR se často dělá pro CEO a ne pro firmu. V panelové diskusi se řečníci pokusili definovat, v čem tkví PR-ový úspěch některých CEO: jsou vždy připraveni, vedou úspěšné firmy a jsou konzistentní v komunikaci. Trochu mi v jejich definici chybí že jsou vždy k sehnání (a ochotně) a vyjadřují se mediálně atraktivně (rozuměj provokativně). A snad klíčové zjištění summitu na závěr: všichni panelisté tvrdí, že chtějí příští rok do komunikace investovat víc peněz, než letos. Tak jsem zvědav na konec roku.
