úterý 15. září 2009

Emanuel Rosen: zákazníky je potřeba do komunikace zapojit


Emanuel Rosen je jedním z největších světových odborníků na buzz marketing, přednáší po celém světě a proslavil se bestsellerem The Anatomy of Buzz. A protože „buzz“ a sociální média, to jde hodně dobře dohromady, zajímalo mne, jak Emanuel sociální média vnímá.

Emanueli, jak vytvořit úspěšnou strategii využívající sociální média?
Opravdový úspěch nezačíná u PR strategie, ale u spokojených zákazníků, kteří se o svou pozitivní zkušenost podělí se svými kamarády. Takže tím hlavním předpokladem úspěchu je povedený produkt nebo služba. Navíc je třeba si uvědomit, že buzz se odehrává především offline. A je to právě kombinace online a offline komunikace, která ho nesmírně posílí. Proto je důležité nevnímat sociální média odděleně, ale vytvářet strategie, které lidi rozpovídají online i offline.

Z čeho by tedy taková strategie měla vycházet?
Nejdůležitější je dát lidem nějaké zajímavé téma, o kterém si můžou povídat. V ideálním případě by to měl být samozřejmě přímo produkt nebo něco, co úzce souvisí s jeho přednostmi. Druhým předpokladem je udělat šíření informací pro zákazníky co nejsnazší a nejzábavnější. Snažit se je do komunikace zapojit, aby měli pocit, že jsou součástí kampaně, že je kampaň tak trochu jejich. Takže vyprávět dobré příběhy, které mohou opakovat. A podporovat interakci mezi nimi.
Upřímnost a otevřenost jsou v této souvislosti, tedy pokud chcete, aby byli lidé opravdu součástí celého procesu, zcela zásadní. Pokud se lidé cítí manipulovaní, dlouhodobě se vašich aktivit účastnit nebudou.
I proto doporučuji nezačínat brainstormingem, ale nasloucháním. Zajímejte se, co vaši zákazníci už říkají, jak o vašem produktu mluví. A pak přemýšlejte o tom, jak tyto diskuse posílit.

Jakých chyb se marketéři při přípravě kampaní v sociálních médiích nejčastěji dopouští?
Asi největší chybou je právě vnímání sociálních médií izolovaně. V mysli zákazníků ale neexistuje separovaná sekce „sociální média“. Zákazníci přemýšlí především o sobě a o tom, jak jim váš produkt nebo služba může pomoct, co jim přinese. Pokud chcete zákazníka získat a ovlivnit, měli byste se proto zaměřit hlavně na to, jak zoprostředkovat přednosti produktu, a ne na způsob přenosu samotné informace. S tím souvisí i další častá chyba – marketéři mají často bezvadné nápady, které ale mnohdy s produktem nebo jeho přednostmi nijak nesouvisí. Nejúspěšnější kampaně ale vždycky představují silné stránky produktu v zapamatovatelné podobě.

Jaké kampaně využívající sociální média považujete za nejpovedenější?
Oblíbených kampaní mám celou řadu. Jedna z nich je třeba „Will it Blend?“ (Rozmixuju to?), skvělý příklad toho, jak se dají přednosti produktu komunikovat opravdu originálním způsobem. Všichni milujeme ta YouTube videa, kde chlápek rozmixuje iPhone nebo svítící tyčinky, ale tahle videa zároveň říkají i něco o produktu: tohle je teda silnej mixér! BlendTec také následně zaznamenal významný nárůst prodeje.
Další kampaň, kterou mám rád, je Ben & Jerry´s na Facebooku. Když chtěli promovat jejich Free Cone Day (Den kopečků zadarmo), dali na Facebook virtuální kopečky zmrzliny, kterými si mohli uživatelé obdarovávat mezi sebou. Během necelých 24 hodin tak taky půl milionu uživatelů učinilo. Spojit produkt se sociální interakcí je další z cest, jak vyvolat buzz.

Jaký bude dopad sociálních médií na marketing v následujících letech?
Sociální média budou pravděpodobně dál růst. „Word of mouth“ už prostě nebude jen o slovech (words). Sílu starého online buzzu na internetu, který byl založen především na textu, nyní násobí vizuální buzz. Nové technologie dávají lidem další možnosti jak být ve spojení s ostatními, což vede k rostoucímu podílu takového toho buzzu všední konverzace. Marketéři se proto neobejdou bez nástrojů, pomocí kterých lidem maximálně usnadní možnost vyjádřit jejich vztah ke značce.

Což se výrazně projevuje třeba i v PR.
Ano. PR vždycky bývalo o tom, jak motivovat novináře, aby napsali o vašem produktu. Dnes o něm může napsat každý. Důležité ale je, že někteří lidé jsou prostě upovídanější, než ostatní, a vy potřebujete, aby o vašem produktu bezpodmínečně věděli právě tyhle nejupovídanější uzly. Ale pokud očekáváte, že tihle chlapíci budou o vašem produktu mluvit vždycky jen pozitivně, nebo je do toho budete nutit, akorát je odradíte. Veškeré aktivity je prostě potřeba dělat s respektem, čestně a poctivě.

Jaký bude dopad sociálních médií na nekomerční sektor (politiku, kulturu…)?
To není jen o sociálních médiích, ale o internetu a komunikačních technologiích obecně. Tyto nástroje umožňují lidem sdílet informace strašně snadno. Bude proto stále snazší šířit informace také o různých kauzách, politických tématech a věcech, kterým věříme. Pro tento sektor je to příležitost, jak lidi zapojit. Organizace, které umožní svým stoupencům využít jejich kreativitu, tak posílí i jejich angažovanost.

Díky za rozhovor! Ještě nám poraďte, kde hledáte inspiraci, know-how a akademický background?
Čtu knížky, blogy, akademické žurnály, časopisy, noviny, twitter. Povídám si s lidmi před a po mých prezentacích. Ta léta, co přednáším o buzzu, mi dala jedinečnou příležitost potkat se s marketéry z celého světa a poslechnout si jejich otázky, připomínky i příklady. A je až neuvěřitelné, jak jsou si výzvy, kterým čelí, podobné. Je úplně jedno, jestli jde o Rakousko, Turecko, nebo Peru. Marketéři cítí, že tradiční marketing už není tak efektivní, jak býval, a hledají nové alternativy.


Ještě jednou díky za rozhovor. A protože si myslím, že to opravdu stojí za to - pro zájemce o koupi reedice The Anatomy of Buzz doporučuji tento eshop.

středa 9. září 2009

Naymz? A proč?


Tak si mne našla další sociální síť, Naymz.com. Věnoval jsem doporučení kamaráda nějaký čas a pak se vrhnul na prozkoumání případných přínosů pro mne. Brzy mne to ale přestalo bavit - opět profesní síť, jako by LinkedIn nestačilo. Pravda, podle Wikipedie je tato v provozu už od roku 2006, protože ale na ní převažují Američani (46 %), zatím jsem se s ní nesetkal. Jenže začít teď vyplňovat všechna ta data o ukončených školách, předchozích pracovních štacích, zájmech a profesních oceněních... To je trochu moc práce, za kterou bych si zasloužil nějakou odměnu. Projel jsem tedy pro jistotu i Google a mrknul, jestli mne něco sladkého skutečně čeká. A ouha! Reakce na Naymz jsou spíše negativní (některé velmi).
Takže Naymz zůstanou asi beze mne. Ostatně na MySpace už profil také nepoužívám a věřím, že obecně vítězové zhltnou vše a vykrystalizují jasní lídři, kteří si urvou téměř 100 % uživatelů. Ve fyzice se tomu říká Bose-Einsteinův kondenzát, a už László Barabási jej úspěšně použil i ve světě (sociálních) sítí.
Naymz takovým kondenzátem podle mne nebudou.

středa 2. září 2009

Sociální média: sledujte kvalitu


Podle aktuálních výsledků North American Technographics Interactive Marketing Online Survey už čtyři pětiny Američanů nějakým způsobem spoluvytváří nebo konzumují sociální média alespoň jednou měsíčně a zbývají tedy vlastně jen Rogersovi opozdilci. Více o tomto výzkumu jsem psal pro Tyinternety.
U nás je situace zatím trochu jiná. Co se týče sociálních sítí, Facebook je asi ve fázi rané majority (early majority) a Twitter zatím využívají jen inovátoři. A touto optikou je třeba sociální sítě (a především Twitter) u nás i vnímat. A tím v žádném případě nemyslím opomíjet. Je ale třeba přístup k nim založit na kvalitě a ne na kvantitě. Cílem by nemělo být 1000 followerů, ale klidně třeba jen padesát, kteří mají potenciál informace předávat dál, online i offline. U Twitteru především, tam platí Lazarsfeldův dvoustupňový model komunikace (zatím) víceméně dál. Podchytit si opinion leadery pak může být mnohem efektivnější, než snažit se oslovit stovky „běžných uživatelů“.

úterý 1. září 2009

Digitální PR: i veřejnost je důležitá

Komunikační model společnost–(agentura)–média–veřejnost je s rostoucím vlivem internetu už neudržitelný. Možnost komunikovat aktivně a obousměrně přímo s veřejností významně mění povahu práce v oboru PR.

V předchozích desetiletích byly pojmy public relations a media relations vnímány takřka jako synonyma. Pokud jste chtěli něco sdělit veřejnosti, museli jste využít jako prostředníka pro svá sdělení tradiční média. S nástupem webu 2.0 a nadcházející érou webu 3.0 ale možná poprvé dostojí náplň disciplíny PR, tedy vztahy s veřejností, významu tohoto sousloví.

Konec media relations?
Publikovat, vytvářet obsah a sdílet ho masově s ostatními může dnes díky internetu kdokoli. Dopad bloggerů, sociálních sítí, podcastů a dalších fenoménů dnešní „mediální krajiny“ na vnímání značky, reálné prodeje i budoucnost korporací je nezpochybnitelný. „Neznamená to, že media relations už nebudou důležitá – pro řadu značek ano. Nebudou ale tak dominantní, jako v uplynulých desetiletích,“ říká Meerman Scott, autor už klasického díla New Rules of Marketing & PR. Do popředí se dere digitální PR a práce přímo s veřejností, bez prostředníka. Klasickou tiskovou zprávu nahrazuje tzv. Social Media News Release (SMNR), která je určena nejen novinářům, ale i široké veřejnosti, a která využívá veškerých specifik internetu. SMNR je publikována online v tzv. Social Media News Room a je uspůsobena především pro snadné sdílení v sociálních sítích, relevantními prokliky nabízí podrobnější kontextové informace, jsou k ní přiloženy multimediální doprovodné materiály atd. Srovnání úspěšnosti klasické TZ s SMNR provedla nedávno agentura RealWire – a SMNR dopadla ve všech ohledech lépe (u využití bloggery o stovky procent!). Kromě toho pomáhá SMNR i s SEO.

Bez segmentace to nepůjde
Celosvětový růst uživatelů internetu (u nás v roce 2008 poprvé využívala internet více než polovina (54 %) obyvatel) a obliby sociálních sítí (na Facebooku už je přes milion Čechů) se logicky promítá i do marketingových strategií. Stejně jako u media relations je však třeba ke všem komunikačním aktivitám přistupovat systematicky a strategicky.„Prvním krokem přípravy efektivní komunikační strategie v rámci digitálního PR proto musí být detailní zmapování mediální krajiny,“ upozorňuje Jennifer Janson z britské agentury Six Degrees. Roztříštěnost digitálních komunikačních kanálů vede nezbytně k jejich segmentaci dle vlivu a významu – které kanály využívat aktivně, které jen pasivně (monitoring) a které opomíjet. Dopad interakce s ostatními uživateli (zákazníky) do značné míry závisí na schopnosti vybudovat si pozici v rámci „komunity“ a umění naslouchat. Nelze nutit ostatní, aby věnovali čas vám, mnohem lépe bude fungovat, když věnujete svůj čas vy jim. Obsah je přitom klíčový ve všech fázích práce. Každý příspěvek by měl diskusi něčím obohatit. „Nejde o to, kolikrát se objeví jméno vaší společnosti v rámci diskusního vlákna, jde o to, aby každý váš příspěvek posunul diskusi dál a nesl s sebou přidanou hodnotu pro další uživatele. Jen tak si z dlouhodobého hlediska budete schopni získat respekt a tak i pozornost ostatních,“ zdůrazňuje Scott.
Segmentace je samozřejmě nezbytná i pro pouhý monitoring sociálních médií. Funkční nástroj pro monitoring blogosféry nebo přímo sociálních médií totiž zatím v Česku chybí (byť o něm někteří dodavatelé už alespoň uvažují). Výběr klíčových médií (bloggerů, skupin/stránek na Facebooku, případně přímo uživatelů v sociálních sítích) je proto pro udržení rozumného rozpočtu (v řádech několika málo tisíc Kč měsíčně) nezbytný. Odměnou je nejen včasné zachycení případných krizových témat, ale také dlouhodobá inspirace využitelná třeba i v klasickém media relations.

Digitalizace opinion leaderů
Stejně jako není každé diskusní fórum co do dopadu na byznys relevantní, ani všichni uživatelé nemají stejnou váhu. Analytici Forrester Research rozdělili internetovou veřejnost do šesti základních skupin. Inactives (neaktivní) tvoří dospělí uživatelé internetu, kteří v sociálních médiích nijak neparticipují. Je jim kolem padesáti a převažují mezi nimi ženy. Spectators (diváci) ze sociálních médií nejčastěji konzumují blogy a videa případně podcasty. Stále ještě mezi nimi mírně převažují ženy a mají ze všech klasifikovaných skupin nejnižší příjem na domácnost. Joiners (spojovači) využívají sociální sítě (FaceBook a další), více než polovina jich čte blogy a téměř třetina sama bloguje. Tato skupina je co do věku nejmladší. Collectors (sběrači) sbírají data a sdílejí je prostřednictvím sociálních sítí. Dominují mezi nimi muži. Pro Critics (kritiky) je příznačná aktivní účast v diskusních fórech. Rádi a často komentují a hodnotí. Jsou obvykle o něco málo starší než poslední skupina Creators (tvůrců), nicméně čtyři z deseti kritiků patří i mezi tvůrce. Creators (tvůrci) jsou ti, kteří v posledním měsíci aktualizovali svůj blog nebo webovou stránku nebo nahráli na internet video, které sami vytvořili. Jsou spíše mladí a poměr žen i mužů je vyrovnaný. S každou skupinou je třeba pracovat jinak a hlavně – každá má pro naši strategii jiný význam. Jiné segmentace uživatelů využívají pojmy jako e-fluentials, ACTIVE a další. Jedno mají ale společné – segmentují uživatele internetu podle jejich dopadu na okolí a v zásadě tak aktualizují dřívější koncept opinion leaderů pro digitální prostředí.

Na velikosti nezáleží
V souladu s uvedenými segmentacemi uživatelů by důraz aktivní komunikace v rámci digitálních médií neměl být kladen na zisk tisíců naslouchajících (followers). Informace o tom, kolik lidí (unikátních IP) navštívilo konktrétní stránky je často irelevantní, byť tak často prezentována. Mnohem efektivnější je práce s desítkami či stovkami opinion leaderů, kteří mají dostatečný vliv ovlivnit tisíce dalších uživatelů za nás. A k tomu „nestranně“ jako je tomu ostatně i u tradičních media relations.
Digitální PR je tedy jakýmsi nekončícím procesem komunikace přímo s veřejností. A tedy snahou už probíhající online diskusi ovlivnit nebo alespoň moderovat.

Vyšlo v Marketing a Media 24. 8. 2009