Jaký máte na Twitteru vliv?

Kdo by nechtěl vědět, jak je vlivný a oblíbený... Jednoduchá aplikace z dílny Edelmanů TweetLevel vám sama vygeneruje, jaký máte na Twitteru vliv. Trvá to minutku, je to zábava a možná i trochu poučení. TweetLevel vypovídá o čtyřech důsledcích vašich aktivit na Twitteru, vašem vlivu, popularitě, zapojení a důvěryhodnosti. Vliv vychází z ne úplně jednoduchého vzorečku a je základní charakteristikou vašeho twitterového já. Popularita odráží především kolik followerů vás následuje, naopak míra zapojení vychází z toho, nakolik se zapojujete do konverzace kolem vás. A konečně důvěryhodnost stanovuje frekvence retweetů vašich myšlenek.
Tak co, jak jste dopadli? Přiznávám, že mé twitterové já @RostaStary bude muset zabrat. Slabých 19/100 (k 30. listopadu 2009) plánujeme počátkem roku zvednout alespoň na 25. V létě 2010 už chceme trumfnout aktuálních 48/100 Miloše Čermáka alias @cermak. Tak držte palce a následujte nás :-)

5 způsobů, jak si usnadnit práci

Dnešní zprávička o poklesu návštěvnosti Twitteru mne inspirovala k připomenutí aplikací, které usnadní správu všech účtů na Facebooku či Twitteru. Ve své podstatě to pak dopadá tak, že na Twitter už vlastně vůbec nechodím a tweetuju prostřednictvím jiných rozhraní. Takže:

Ping.fm
Platforma, ze které lze snadno managovat všechny účty na různých (desítkách!) sítích. Ovládání účtů funguje i selektivně, tzn., pokud chcete updatovat LinkedIn a Facebook ale Twitter ne, nastavíte si příslušné skupiny a je hotovo.

Hootsuite.com
Hootsuite je další vychytávka, tentokrát jen pro uživatele Twitteru, ale musím říct, že patří mezi moje nejoblíbenější vůbec. Snadno tu můžete ovládat více svých účtů, sledovat všechno, co se vám v nich děje, monitorovat výskyt klíčových slov a spoustu dalších věcí. K tomu je tu navíc jedna geniální věcička, a to je odložený tweet. Prostě si nastavíte, kdy chcete, aby byl publikován a z jakého účtu a je to.

Selective Twitter Status
Tohle je spíš drobnůstka, ale docela milá a musím říct, že jsem si na ni už absolutně zvykl. Pokud využíváte Twitter i Facebook, nechcete statusy kopírovat dvakrát, ale taky nestojíte o to, aby se všechny statusy objevily na obou sítítch, pak přesně pro vás je tu Selective Twitter Status. Jednoduchá Facebooková aplikace vás provede instalací a od této chvíle stačí vždy, když updatujete Twitter dát na závěr tweetu hashtag #fb a právě tenhle tweet se objeví i ve vašem Facebook statusu.

Bit.ly
Bez zkracovače linků už si neumím svůj život v sociálních sítích ani představit :-). Já si zvykl na bit.ly, které nejen zkrátí každý link tak, aby mi neubíral zbytečně znaky v tweetech, ale zároveň je prostřednictvím bit.ly můžu rovnou tweetnout a ještě sledovat, kolik lidí a odkud tento link rozkliklo.

Synchronizace FB page s Twitterem
Pokud administrujete FB page, nabízí vám Facebook jednoduché propojení s Twitter účtem. Nemusíte tak vše kopírovat dvakrát, vše, co na zeď FB page napíšete, se automaticky objeví i na zvoleném Twitter účtu. Pro profil tato aplikace není, jen pro FB page.

To jsou moji oblíbenci. Jaké využíváte vy?

Krok k globálním megapage?

Facebook dnes spustil filtr umožňující administrátorům pagí selektovat, komu se zprávy na zdi a v novinkách zobrazí. Více viz třeba Tyinternety. Ve své podstatě jde o první větší krok ke globálním pagím s lokálními administrátory. Globální společnosti díky této funkci mohou poprvé spravovat jednu globální page a přitom na ní mít i lokální obsah. Zatím nedokonale, ale půjde to.
Je to první krok k odplevelení tisíců mrtvých a svým způsobem „nelegálních“ stránek, ale také první globalizační krok s těžko odhadnutelnými následky. Znamená zavádění řádu do marketingového využití Facebooku na globální úrovni, potlačuje do určité míry lokální přípravu obsahu a tím spíš technologií. (Mimochodem, znovu se potvrdilo, že je třeba pracovat daleko spíš s obsahem, než s technologiemi. Kdo investoval tisíce do vybrandování lokální page, nebude nadšený z toho, že na globální úrovni půjde vývoj pravděpodobně směrem k jedné megapage).

Možná přeháním, ale podle mne jsme na začátku nové cesty, která má potenciál významně změnit marketing v oblasti sociálních médií vůbec.

Cena PR služeb neklesá. Tedy na papíře

Podle aktuální zprávy Asociace Public Relations Agentur (APRA) nemá krize na ceny PR služeb zatím výrazný vliv. Vyplývá to z průzkumu, který APRA provedla v září mezi svými členy. Tolik PR, nyní realita.
Jak potvrzují četné tendry, kterých je na podzim víc než spadaného listí, průzkumem zjištěná průměrná sazba 2451 Kč za hodinu práce account managera je většinou zcela nekonkurenceschopná. Standardní ceníky se sice nezměnily, ale zato agentury přichází se speciálními slevami a bonusy. Výsledkem je cena výrazně nižší, mnohdy už na hraně reálných nákladů. Agentury se tak v nejisté době, kdy se marketingové rozpočty nepředvídatelně měnily, začaly samy cenově podbízet. Devalvovaly hodnotu vlastní práce a pokřivily trh.
V době, kdy hlavním tématem píáristů je „jak si ukousnout z marketingového koláče co nejvíc“, je to smutné zjištění. Na jedné straně příležitost prosadit PR na úkor jiných (dražších) komunikačních oborů, na druhé neschopnost udržet vlastní kredit konzultantů a hodnoty dobrého PR vůbec. Žádný objektivní důvod ke snižování sazby totiž není. Relevantní by byl zvýšený tlak na efektivitu a výsledky, důslednější analýza přínosu PR a maximální synergie s dalšími komunikačními disciplínami. Do popředí se ale dostala cena a mnozí zadavatelé toho samozřejmě rádi využili.
„PR těží v době krize z toho, že patří mezi nejefektivnější způsoby komunikace a dlouhodobě nabízí nejlepší poměr cena / výkon“, říká APRA. Je škoda, že pro další zlepšení si píáristé vybrali změnu v čitateli.

M&M a sociální média

Článek Jitky Němečkové „Mají svá úskalí“ v Marketing & Media (46/2009, str. 23) shrnuje aktuální situaci v oblasti sociálních médií. Vychází z příspěvku Amelie Torode v týdeníku Campaign a doplňuje ho o názory českých marketérů. Protože do článku se samozřejmě dostal jen zlomek připravených komentářů, podělím se s úplným zněním mých odpovědí na Jitčiny otázky alespoň s vámi ☺

Kdo je nejlépe vybaven k práci se sociálními médii?
Je řada důvodů, proč by sociální média měli řešit odborníci na PR. Tři nejpodstatnější jsou: úspěch je v oblasti sociálních médií podmíněn kvalitní interakcí, komunikací v dialogu. Tradiční a sociální média jsou navzájem provázaná, je nesmysl řešit je separátně. Protože technologie se často mění a neuvěřitelně rychle se vyvíjí, spíše než dokonale vybrandovaný prostor je důležitý obsah a jeho forma. Ve všech třech aspektech jsou „lidé z PR“ těmi nejpovolanějšími k řešení. Takže jako optimální řešení vidím pro zajištění obsahu v sociálních médiích (který je klíčový) využít PR odborníky, kteří by případně na technologickém řešení spolupracovali s dalšími dodavateli.

Existují brandy, které by se do sociálních médií vůbec neměly pouštět?
Ne všechna sociální média jsou vhodná pro všechny. Ale dělení médií na tradiční a sociální už zanedlouho nebude opodstatněné (ostatně částečně není už dnes), jejich světy se čím dál víc prolínají. Neúčastnit se komunikace v sociálních médiích alespoň pasivně může být každopádně velmi nebezpečné. Komunikaci o vaší značce nezabráníte, jen o ní nebudete vědět nebo ji nebudete moci ovlivnit.

Mohou se sociální média vyplatit?
Kampaně v sociálních médiích jsou skutečně enormně časově náročné – ale stejně enormní může být i jejich dopad na vnímání značky. Možnost ovlivnit word-of-mouth nebo dnes už spíše word-of-mouse za tu práci bezesporu stojí. Navíc v poměru k nákladům na reklamní spoty atp. jsou investice do sociálních médií mizivé.

Sociální média jsou přímo sledovatelná, ale co by skutečně mělo být měřeno?
My rozvíjíme vlastní vzorce pro vyhodnocení kampaní v sociálních médiích. Za nejpodstatnější proměnné považujeme různé druhy interaktivity uživatelů. Kvantitativní hledisko by každopádně v případě sociálních médií mělo být až druhořadé.

Schizofrenie v sociálních sítích

K tomuto miniprůzkumu mne inspiroval kolega, který využívá na Facebooku dvě identity: jednu soukromou a druhou profesní. Docela mne to zaujalo, tak jsem se zkusil poptat, jestli je využití dvou různých identit běžné. Od 7. do 29. října mi na krátký dotazník vytvořený přes Google Docs odpovědělo 97 respondentů. O reprezentativní vzorek populace samozřejmě nejde, berte čísla spíše jako inspiraci. Rekrutace respondentů probíhala jen přes Twitter a Facebook (kde byli vybízeni k vyplnění dotazníku).
Když výsledky shrnu, využití dvou identit mezi uživateli Facebooku nebo Twitteru obecně běžné není. Zaměříme-li se ale jen na ty, kteří sociální sítě využívají i pro business účely, o nic výjimečného rozhodně nejde – dvě identity využívá každý čtvrtý uživatel (24,14 %). S rostoucí mírou využití sociálních sítí pro business účely roste navíc i podíl těch, kteří využívají dvou identit: jeden z dvanácti (8,33 %), kteří sociální sítě využívají pro business účely „jen trochu“, pět ze čtyřiadvaceti (20,83 %), kteří „občas“ a osm z dvaadvaceti (36,36 %), kteří „určitě“.

Z dalších zjištění:
- Facebook nebo Twitter využívá pro „business“ účely těsně pod 60 % respondentů, dalších 10 % odpovědělo „zatím ne“.
- dvě identity v rámci jedné sítě (jednu pro business a jednu soukromou) využívá 14,4 % respondentů, 13,4 % odpovědělo „zatím ne“
- 65 % respondentů využívá jen Facebook, 1 % jen Twitter, 34 % respondentů obě sítě
- z těch, co využívají obě sítě, jich 42,4 % využívá Facebook soukromě a Twitter pro business (6,1 % naopak), 24,2 % využívá obě pro soukromé účely, 27,3 % obě pro business
- 53,6 % respondentů nikdy nenaštvalo své přátele nebo followery zprávou s business tonalitou, 22,7 % výjimečně ano, 22,7 % se to stane občas a jen jednomu respondentovi (1 %) se to stává docela často

A jak případné využívání sociálních sítí pro soukromé i profesní účely řešite vy?

Jak platit za využití sociálních médií?

Ve čtvrtek jsem byl na Forum Media účastníkem panelu „Nové modely odměňování agentur“. Nic nového jsme samozřejmě nevymysleli, ale diskuse byla přesto docela zajímavá.
Odměňování přípravy a exekutivy kampaní v sociálních médiích je nejčastěji kombinací projektového rozpočtu a success fee. A to s sebou nese obvykle dva nárazy. Ten první přijde, když vyčíslíme, kolik hodin práce tato činnost zabere. Není jednoduché klientovi vysvětlit, že sociální média by měl využívat jako nástroj pro podporu dialogu a to že zabere dost času. Přesněji řečeno opravdu hodně času. Stále převládá spíše představa využití sociálních médií jako další reklamní plochy nebo dokonce prodejního kanálu. Druhý náraz zažíváme při stanovení cílů pro zmiňované success fee. Pohled klienta je v tomto případě snad bez výjimky ryze kvantitativní: „takže řekněme 5000 fanoušků naší page?“ Domluvit se potom alespoň na kombinaci kvantitativních a kvalitativních parametrů je ještě obtížnější, než vyřešení nárazu číslo jedna. Tím spíš, když vyhodnotit komunikaci kvalitativně není vůbec jednoduché. My se snažíme rozvíjet model zohledňující různé formy interakce. Když nic jiného, alespoň se tak dá analyzovat, který typ příspěvků pohne uživatele k diskusi více a který méně.
Ale zpět na Forum Media. Jak správně podotkl někdo z pléna, využití projektového rozpočtu není pro sociální média moc logické – z jejich povahy dává smysl především dlouhodobá práce a k té je projektový rozpočet poměrně nevhodný. Souhlas. Jenže co se využití sociálních médií týče, jsme v Česku pořád ještě hodně na začátku a většina klientů si je chce nejprve jen „osahat“. Ideálně s možností rychle a bezbolestně couvnout, kdyby je výsledky nepřesvědčily. A bude ještě chvíli trvat, než budou sociální média součástí každé komunikační strategie. Dlouhodobě, smysluplně a přirozeně.
A první vlašťovkou toho, že ta doba je tady, bude právě přechod z projektových rozpočtů na dlouhodobá fee.