Výzkum: sociální média akcelerují přenos (špatných) zpráv

Sociální sítě, jako je například Facebook či Twitter, výrazně urychlují šíření negativních zpráv o firmách. Šest z deseti tuzemských uživatelů Facebooku by totiž prostřednictvím této nejpopulárnější sociální sítě sdílelo negativní zákaznickou zkušenost a více než třetina uživatelů by se vyjádřila prostřednictvím diskuzních fór. Vyplývá to z výzkumu, který jsme realizovali s agenturou NMS Market Research.
Výzkum proběhl na vzorku 524 respondentů a na modelové situaci zjišťoval, jak by se lidé zachovali při nálezu myši zapečené v bochníku chleba. Osobně by se o tom svým přátelům a známým zmínilo 59 % dotázaných, 60 % uživatelů Facebooku by tuto zkušenost sdílelo právě prostřednictvím této sociální sítě. Sociální média tak do značné míry přebrala dřívější funkci emailu a to především v mladší populaci. Pro sdílení negativní zkušenosti by sice využila email téměř polovina respondentů ve věku 56 – 65 let (46 %), mladší respondenti by ale upřednostnili Facebook nebo jiná sociální média – email by poslalo pouze 22 % respondentů ve věku 18 – 25 let. Sedm procent respondentů by kontaktovalo televizi nebo noviny. Výzkum neodhalil žádné významné rozdíly v chování žen a mužů.

Nejzajímavější zjištění:

• osobně by se se svou zkušeností podělilo 59 % dotázaných (72 % respondentů ve věku 18 – 25 let)
• zkušenost by sdílelo na Facebooku 60 % jeho uživatelů (67 % uživatelů Facebooku ve věku 18 – 25 let)
• na Twitteru by zkušenost sdílelo 26 % jeho uživatelů
• na Google+ by zkušenost sdílelo 13 % jeho uživatelů
• do diskusního fóra by o své zkušenosti napsalo 37 % uživatelů, 31 % blogerů by o tom napsalo na blog
• 46 % respondentů ve věku 56 – 65 let by o tom napsalo známým/příbuzným emailem, ve skupině 18 – 25 let by tak učinilo jen 22 %

Výzkum: pro pomoc s onlinem je PR až třetí volbou

Zajímavý výzkum provedla agentura AMI Communications se STEM/MARK na vzorku 200 respondentů odpovídajících ve firmě za komunikaci.

Kromě pro nás celkem příjemného zjištění, že ve známosti značky obsadil PR.Konektor mezi agenturami 8. příčku, zaujala i další data:

• externího dodavatele využívá pro PR celkem 53 % respondentů. 40 % řeší jen in-house, 7 % vůbec
• při potřebě pomoci s online komunikací by první na řadě byly reklamky, druzí individuální konzultanti, a až třetí píáristé - 12 % respondentů by se na ně obrátilo "určitě", 26 % "asi", 30 % "asi ne" a alarmujících 33 % "určitě ne". A to je velká škoda, protože sociální média jsou především o komunikaci, kterou by z podstaty věci měli řešit právě píáristé. Ti si ale tuto oblast bohužel pod sebe dosud stáhnout nezvládli.
• při výběru PR agentury je pro zadavatele nejdůležitější profesionalita týmu, následují otevřená komunikace, znalost českého prostředí, perfektní znalost médií a na pátém místě kreativita. Cena je prý důležitá jen pro 59 % zadavatelů, ještě nedůležitější je velikost agentury. 82 % respondentů hledí na "sympatický tým".

Co se týče přidané hodnoty PR agentury, zadavatelé skloňují nejčastěji zkušenosti a znalosti, nezávislý pohled zvenčí a kreativitu; důležitá je i výpomoc s kapacitou. Naopak za nevýhody označují malou znalost specifik, cenu a pasivitu nebo nepružnost dodavatele.

A zkušenosti PR.Konektoru? Zadavatelé hledí především na profesionalitu a znalost tradičních médií, kontakty s klíčovými novináři a "korporátní" zkušenosti. Kreativní přístup vždy mile překvapí, ale musí být jen nadstavbou výborně zvládnuté mediální komunikace. Sociální média řada klientů s PR agenturou není připravena řešit a je pro ni spíše překvapením, že o to stojí a je toho schopna. Proaktivní přístup ocení všichni a stejně tak zapálení pro věc, loajalitu a nadšení odpovědného konzultanta, které mi ve výzkumu trochu chybí. Protože když pro klienta pracuje s radostí a osobní zodpovědností za dobře odvedenou práci, ve výsledcích se to vždycky projeví.

Word-of-mouse, myší šeptanda

Magie jménem word-of-mouth, překládaná jako šeptanda, má i svou digitální obdobu – word-of-mouse. Dvě kliknutí myši a moji přátelé v sociálních sítích už vědí, co se mi líbí, co jsem si koupil, co doporučuji nebo naopak čemu se vyhnout. A tak jako v „offline“ světě na doporučení přátel a známých dáme, nasloucháme radám i v online prostředí a dáme se jimi i dost ovlivnit. Podle výzkumu Morpace 68 % amerických uživatelů Facebooku přiznává, že jejich online přátelé ovlivňují jejich nákupní chování.
A opět, stejně jako v „offline“ prostředí, někdo má větší vliv a někdo menší. Síla jeho vlivu vyplývá samozřejmě z povahy (někdo je sdílnější a otevřenější), konektivity (počtu přátel) a obsahu, který sdílí. Pedro Domingos pracuje s termínem customer´s network value, který definuje přínos jedince pro společnost hodnotou celé jeho sítě, kterou je schopen přesvědčit. Pokud přemluvím kamarády, abychom šli v pátek do kina a vyberu multiplex i film, je moje hodnota pro daného provozovatele rovna všem lístkům, které jsme si koupili (ano, včetně popcornů :-). Z hlediska marketingu se mu vyplatí ovlivňovat především mne, moji kamarádi pro něj tolik důležití nejsou, protože stejně udělají to, co jim řeknu já.
Pro digitální PR je identifikace těchto „influencers“ v sociálních médiích klíčová. Individuální prací s nimi je totiž možné dopady kampaní významně zvyšovat. V online i offline světě.